Debata nejen k premiéře hry PLANU. Hosty budou historik Petr Blažek, režisér inscenace Marek David a dramaturg Jakub Molnár.
S výkřikem „Protestuji!“ se 8. září 1968, zapálil na varšavském Stadionu desetiletí polský účetní a právník Ryszard Siwiec. K činu před zraky tisíců lidí ho přiměla okupace Československa armádami Varšavské smlouvy. Siwiec o čtyři dny později zemřel, tehdejší polské orgány však incident zatajily.
Někdejší bojovník protifašistické Zemské armády ve své závěti, kterou pořídil krátce před smrtí, napsal: „Lidé, pokud ve vás ještě zůstala jiskřička lidskosti, lidských citů, vzpamatujte se! Slyšte můj křik, křik prostého obyčejného člověka, syna národa, který vlastní i cizí svobodu miloval nadevše, nad vlastní život.“
Česká připomínka odkazu umírajícího Poláka, Ryszarda Siwiece. Je krásný den, září roku 1968. Na nebi je modrá obloha, mladí lidé tančí a hraje hudba pro sto tisíc lidí. Na stadionu ve Varšavě se již tradičně konají oficiální dožínkové slavnosti. V takové náladě protest proti nevyprovokované agresi vůči bratskému Československu snadno zapadne. Během pokládání věnce, přesně ve 12:15 hod. se ve třináctém sektoru, lidé začínají chaoticky rozcházet. Z tohoto místa vychází obrovský sloup černého kouře. Právě se tam zapálil muž. Živý přenos musí běžet dál, komentátoři mají připravené texty. Další tanec, další barevný obraz.
Více informací na webu Studia G
Vstupenky ZDE
Jeden z veleknězů polského modernismu, kterého obdivoval i spisovatel Bohumil Hrabal, v dopisech svých, ale i v dopisech přátel, jimiž třeba byli světově proslulí autoři Gombrowicz či Witkacy. Pořadem věnovaným novince nakladatelství Protimluv provází překladatelka Hanele Palková a redaktor Jan Jeništa. Zahraje klezmerová kapela Mamalör. Úryvky dopisů čte herec Vladimír Polák.
Akce probíhá v rámci festivalu ProtimluvFest.
Výstava prezentuje historické souvislosti vzniku písně Dąbrowského mazurky z pera Józefa Wybického a její cestu k oficiální hymně Polska. Výstava je pořádána ve spolupráci s Generálním konzulátem Polské republiky v Ostravě.
Oficiální zahájení Polských dnů na katedře slavistiky FF OU, ve spolupráci s Generálním konzulátem Polské republiky v Ostravě
Cílem prezentace je představit profily Poláků, kteří žili v českých zemích a různými způsoby se zapsali do českých dějin a kultury. Za jejich přítomností stála řada faktorů – Češi např. nabízeli Polákům za jejich zásluhy pozemkové statky (Michał Sędziwój), významné polské rody vlastnily v českých zemích své zámky (mj. Stadničtí jako vlastníci zámku Vranov na Dyjí) nebo domy, kde se narodili slavní tvůrci polské kultury (Praha jako rodiště Marie a Józefa Czapských). Poláci byli vězněni v rakouských věznicích, např. v Olomouci (Hugo Kołłątaj) nebo internováni i v českých městech (jako např. povstalci z ledna 1863 v Telči). Hranice na Moravě jsou spojeny s výchovou polských generálů (např. generálové J. Haller, T. Rozwadowski, T. Kutrzeba), kteří významně ovlivnili průběh bojů první a druhé světové války. Pobýval zde také otec budoucího papeže Karol Wojtyła. Všechny tyto osobnosti pojí s Českou republikou konkrétní příběhy a vazby v řadě případů s dlouholetou tradicí. Pobyt těchto lidí byl často připomínán hmotnou formou, a proto bude prezentace také jakousi procházkou po českých městech.
Přednáška proběhne v polském jazyce.
Mystický polský venkov i život uprchlíků v Evropě...
O tom, ale také o jiných tématech bude pojednávat beseda s polskými básnířkami Małgorzatou Lebdou a Zofií Bałdygou, dvěma výraznými hlasy současné polské poezie. Moderuje Petr Ligocký. Z polštiny tlumočí Jiří Muryc.
Akce probíhá v rámci festivalu ProtimluvFest.
Komentovaná prohlídka centra Ostravy mapující polské stopy v minulosti i současnosti města. Jak to bylo s přistěhovalectvím do Ostravy?
Polák, Haličan nebo Slezan? Současná Ostrava a její polská přítomnost. Prohlídka u příležitosti křtu nového audio průvodce "Objevte polské stopy v Ostravě", který vznikl ve spolupráci s vratislavskou organizací Fundacja "Ano Tak" a ostravským Centrem PANT. Po polských stopách vás provede autor audioprůvodce Vladimír Šmehlík.
Projekt financován Ministerstvem zahraničních věcí Polské republiky v rámci výzvy "Polsko-České fórum 2021".
Ojedinělý audiobedekr vás seznámí s dějinami i současností Poláků v Ostravě. Pomocí jednoduché aplikace stažené v mobilu můžete absolvovat komentovanou prohlídku města, zaměřenou na historii, památky, osobnosti i současnost "polské Ostravy". Díky spolupráci vratislavské nadace Fundacja "Ano Tak" a ostravského Centra Pant vznikl ojedinělý bedekr, který ocení nejen návštěvníci z Polska, ale i Češi se zájmem o místní dějiny. Autorem bedekru je Vladimír Šmehlík, o překlad do polštiny se postarala Natálie Raclavská a Magdalena Zjawin, která je zároveň autorkou doprovodných fotografií. Hlas audioprůvodci propůjčili Malgorzata Pikus, Lada Bělašková, Kamil Mularz a Vladimír Šmehlík. O zvuk se postaral Jiří Phillip - Sound Design Laboratory. Projekt financován Ministerstvem zahraničních věcí Polské republiky v rámci výzvy "Polsko-České fórum 2021".
Dvě výukové hodiny nabídnou českým studentům okénko do historie i současnosti Polska, přiblíží polskou kulturu, reálie, zajímavosti a cestování. Součástí programu je také prezentace výstavy a ochutnávka tradičních polských pokrmů. Akci organizuje Generální konzulát Polské republiky v Ostravě ve spolupráci s Polským institutem v Praze a katedrou slavistiky OU. Za ostravskou polonistiku vystoupí Urszula Kolberová.
Komentovaná projížďka do krajiny šikmého kostela. Historickým autobusem ŠL 11 se vydáme za historií Ostravsko-karvinského revíru, jeho černouhelnými doly, hornickými koloniemi, zaniklými částmi obcí a životem zdejších obyvatel v dobách průmyslového rozmachu.
Ve spolupráci s POHO 2030.
Pád osmiposchoďové textilní továrny Rana Plaza v Dháce, v jejíž troskách zůstalo v roce 2013 více než tisíc lidí, světem rychlé a levné módy neotřásl. Polský reportér Marek Rabij, který se zaměřuje na jižní Asii, ale také globalizaci a její vliv na náš každodenní život, se do Bangladéše osobně vydal, a to několikrát. Zjišťoval, jak vznikají značková trička a džíny i móda z diskontu, kolik za to lidé na místě dostanou zaplaceno, a jestli to nějak souvisí s cenou v evropských obchodech. Jeho reportážní kniha Život na míru právě teď vyšla česky v nakladatelství Absynt v překladu Michaly Benešové. Debatu moderuje Lucie Zakopalová z Polského institutu v Praze.
Slow Sunset – je soul-popová kapela, která byla založena basistou a klávesistou Maciejem Nestorem a zpěvačkou Anią Bratek v roce 2020. Slow Sunset čerpají inspiraci ze soulové hudby, garážového rocku, psychedelie a funku. Kapela se skládá z uznávaných a zkušených hudebníků spojených s jazzovou, popovou a rockovou scénou. Výsledkem autorské spolupráce Anie Bratek a Macieje Nestora jsou skladby a aranžmá obohacené o citlivost a kreativitu kytaristy Łukasze Szymańského a bubeníka Dominika Jaskeho. S kapelou Slow Sunset spolupracuje také umělec Francis Tuan (kytara, zpěv).
NOTTOOEASY - kapela tří mladých muzikantů z Polska, kteří experimentálním způsobem propojují jazz, elektroniku a hip hop. Členy kapely NOTTOOEASY jsou studenti hudebních akademií, z nichž každý se specializuje na jiný hudební žánr. Fabian Klimanek, Olaf Rykała, Filip Żółtowski se již v roce 2017 stali jedním z prvních laureátů projektu Dzielnice brzmi dobrze a díky úspěchu v tomto projektu podporujícím talentované kapely z okolí Katowic se začala kapela NOTTOOEASY dále rozvíjet a pracovat na debutovém albu Heads with no faces (2019).
Dnešní ředitel ostravského studia České televize Miroslav Karas strávil v Polsku jako rozhlasový a televizní zpravodaj víc než dvacet let. Rozhodně tedy stojí za to se ho vyptat na to, jak se Polsko – zejména ve srovnání s naší republikou – vyrovnalo s přechodem z komunismu do svobody a zejména na to, jak vypadá dnešní rozdělená
polská společnost a kam směřuje polský stát. Otázky mu bude klást publicistka a překladatelka (a milovnice Polska)
Petruška Šustrová.
Možná harmonický, možná třaskavý večer v originální polsko-české kombinaci dvou uznávaných literátů. Franciszek Nastulczyk z Bielsko-Białej je básník a překladatel české poezie, Petr Hruška je básník a spisovatel z Ostravy. Ti dva mají co říct. Bez obalu, vodka a rum. Součástí večera bude autogramiáda a prodej knížek.
Česká připomínka odkazu umírajícího Poláka, Ryszarda Siwiece. Je krásný den, září roku 1968. Na nebi je modrá obloha, mladí lidé tančí a hraje hudba pro sto tisíc lidí. Na stadionu ve Varšavě se již tradičně konají oficiální dožínkové slavnosti. V takové náladě protest proti nevyprovokované agresi vůči bratskému Československu snadno zapadne. Během pokládání věnce, přesně ve 12:15 hod. se ve třináctém sektoru, lidé začínají chaoticky rozcházet. Z tohoto místa vychází obrovský sloup černého kouře. Právě se tam zapálil muž. Živý přenos musí běžet dál, komentátoři mají připravené texty. Další tanec, další barevný obraz.
Více na webu Studia G
Vstupenky v předprodeji ZDE
Nahlédněte spolu s námi do historie města Těšína. Jednoho města ve dvou státech. Poznejte nejstarší historii centra knížectví i bouřlivé století rozdělení. Projděte se Sachsenbergem i Benátkami, od nádraží ke slunci! Společně navštívíme i nově otevřenou hlavní budovu Muzea Těšínska. Komentovanou prohlídku na obou stranách řeky Olzy vede Vladimír Šmehlík.
Sraz v 8:35 na stanici Ostrava hl.n nebo v 9:25 před nádražím Český Těšín.
Vstupenky jsou k prodeji v Centru PANT (Čs. legií 22, Ostrava) nebo s úhradou na místě Vladimíru Šmehlíkovi.
Komentovaná vycházka přiblíží místa a příběhy spojené s životem polské menšiny na Ostravsku v období bouřlivého rozmachu ostravského průmyslu, ale také v dobách nejstarší historie města. Provází Tomáš Majliš.
Zaskakující debut Bartosze Kruhlika. Tři muži, jedno místo a jedna událost, která změní život každého z nich. Na poměrně malé ploše vystavěl Kruhlik drama až antických rozměrů. Univerzální příběh natočený realistickým stylem vypráví o několika hodinách z života vesnické společnosti, nahlíží na kondici člověka v mezní situaci a zabývá se rolí náhody a předurčení. Tragický příběh, jenž osciluje mezi dramatem, thrillerem a katastrofickým filmem.
Polsko 2019, 78 min
Vstupenky v předprodeji zde nebo na místě.
Další z řady diváckých hitů režiséra Macieje Pieprzycy. Ten v něm opět vsadil na svůj osvědčený recept a podle skutečných událostí natočil strhující a dojemnou filmovou podívanou. Tentokrát vypráví příběh předčasně zesnulého klavíristy Mieczysława Kosza. Ikar zaujme nejen neopakovatelným hereckým výkonem Dawida Ogrodnika, ale taky hudbou světoznámého polského jazzmana Leszka Możdżera.
Polsko 2019, 122 min.
Vstupenky v předprodeji zde nebo na místě.
Varšava, rok 1953. V hotelu pro literáty bydlí uznávaný spisovatel Pan T., jenž skrývá svůj ironický pohled na realitu, která ho obklopuje. Vydělává si doučováním polského jazyka krásné maturantky. Jeho život se změní, když se do sousedství nastěhuje chlapec z venkova. Černobílý film je inspirován skutečnými postavami polského literárního světa této doby. Popisuje stalinismus jako dobu plnou absurdit, jako dobu, kdy se teror míchá se zakázaným jazzem a kdy na záchodě můžete potkat nejvyššího představitele strany.
Polsko 2019, 104 min.
Vstupenky v předprodeji zde nebo na místě.
Ola je sedmnáctiletá dívka z malého polského města, která touží po větší životní nezávislosti. S otcem, který již několik let pracuje v Irsku, postupně ztratila kontakt. Poté, co obdrží zprávu o tragédii, která otce náhle potkala, se Ola vydá na vzdálenou cestu do neznáma, na cestu životem dospělosti. Navíc jí osud do cesty přivedl nelehký úkol, kterým ji pověřila rodina.
Polsko/Irsko, 2020 93 min.
Vstupenky v předprodeji zde nebo na místě.
Padesátiletá prodavačka v supermarketu Maria tráví volný čas ve svém bytě četbou červené knihovny a popíjením martini, obklopena soškami Panny Marie. Po hormonální léčbě začne pociťovat dávno zapomenuté sexuální a tělesné touhy. Snímek oceněný jako nejlepší debut a cenou diváků na festivalech v Polsku.
Polsko 2020, 75 min.
Vstupenky v předprodeji zde nebo na místě.
Debata s Danutou Chlupovou, autorkou čerstvě vydaného románu Jizva, jehož prostřednictvím přibližuje čtenáři nacistický zločin v Životicích a situaci obyvatelstva na Těšínsku během druhé světové války, a českým historikem Józefem Szymeczkem z Ostravské univerzity, který přinese historický kontext. Povídat si s nimi bude Kateřina Huberová z Českého rozhlasu Ostrava.
Obyčejný život prostoduchého dobráka Tomka Komendy (Piotr Trojan), jehož cílem je stát se automechanikem, se zcela obrátí, když je omylem obviněný z násilné vraždy a odsouzený k 25 letům vězení. Film podle nedávných skutečných událostí, které vzbudily pozornost celého Polska.
Polsko 2020, 112 min.
Vstupenky v předprodeji zde nebo na místě.
Dvě výukové hodiny nabídnou českým studentům okénko do historie i současnosti Polska, přiblíží polskou kulturu, reálie, zajímavosti a cestování. Součástí programu je také prezentace výstavy a ochutnávka tradičních polských pokrmů. Akci organizuje Generální konzulát Polské republiky v Ostravě ve spolupráci s Polským institutem v Praze a katedrou slavistiky OU. Za ostravskou polonistiku vystoupí Urszula Kolberová.
V Polsku došlo po podzimním nálezu ústavního soudu ke zpřísnění interrupcí. Umělé potraty jsou legální už jen v případě ohrožení života matky, znásilnění a incestu. Tato situace vyvolala velké protesty, do ulic Varšavy a dalších desítek měst vyšly až statisíce lidí. Společnost je v této otázce silně rozdělená. Jedni argumentují, že zákaz interrupcí je porušením ženských, respektive lidských práv. Druzí právem na život dítěte, resp. plodu. Podle průzkumu, který zpracovala agentura IBRiS přesně měsíc po zveřejnění nálezu ve sbírce, jen dvanáct procent Poláků s tímto zpřísněním souhlasí. Skoro 70 procent je naopak pro nějakou formu zmírnění. Téma silně rezonuje také v české společnosti, proto se na něj zaměříme také v naší debatě. Akce probíhá ve spolupráci s festivalem Jeden svět Ostrava.
Existenciálně-komediální roadmovie, ve které český filmový štáb vyráží do Polska poznávat tamní víru v Boha. Snímek nezapře charakteristický rukopis osvědčeného dua Klusák–Remunda.
Tak blízko, tak daleko. Toto se dá s trochou nadsázky říct o sousedech a příbuzných národech, Polácích a Češích. Silně autorský dokument staví na protikladech dvou světů – českých bezvěrců konfrontovaných s exotickou realitou katolické země. O humorné scénky zákonitě není nouze. Filmaři oslovují kolemjdoucí, jeptišky, pracovníky antisemitského rozhlasu Radio Maryja, kněze obviněného ze sexuálního obtěžování i exorcistu. Karel se stává nejen objevitelem, který usiluje o hledání pravdy o polské víře, ale ve druhé rovině je též poutníkem, který skrze „cestu za filmem“ sám víru touží nalézt. V neposlední řadě se však dokument ptá, co se to s Polskem v posledních letech děje, proč je samo tak vnitřně rozdělené – stejně jako Česko.
Česká republika, Polsko, Slovensko 2020, 97 min.
Projekce probíhá ve spolupráci s festivalem Jeden svět Ostrava, po projekci následuje debata.
Vstupenky budou k zakoupení na místě, případné rezervace na emailu kristyna@jedensvetostrava.cz.
IREK GŁYK je známý a uznávaný hudebník. Kromě hraní na vibrafon a bicí je také známý jako zkušený skladatel a aranžér. Hudbě se začal věnovat již v dětství a od té doby se stala důležitou součástí jeho života. Vystudoval hudební školu Karola Szymanowského v Katovicích, dále pokračoval na katedře jazzové a populární hudby a získal také stipendium na slavné Berklee College of Music v Bostonu. Byl zakladatelem a lídrem projektu „Ireneusz Głyk Quartet“, později spolupracoval také s Bernardem Maseli a řadou dalších talentovaných a úspěšných polských hudebníků hrajících nejrůznější jazzové a rockové skladby - např. Stanisław Sojka, Natalia Niemen, Justyna Steczkowska, SBB.
V rámci koncertu 6.11. v ostravském Centrum PANT vystoupí vynikající vibrafonista a bubeník Irek Głyk v duetu se společně s talentovaným klavíristou Piotrem Matusikem, který kromě jazzu využívá také alternativní a elektronickou hudbu.
Debata o významu koncertního sálu, nejen v Ostravě.
V Polsku vzniklo v posledním desetiletí několik moderních koncertních sálů. Tuto ambici má i Ostrava. Jaký dopad má existence koncertního sálu na město a jeho občany? Může výstavba budovy sálu změnit energii města a má vliv na kvalitu života v něm? O tom, co znamená mít ve městě akusticky špičkový kvalitní koncertní sál a jak se promítá do každodenního života veřejnosti promluví zástupci vedení měst a koncertních sálů z Katowic, Wroclawi a Štětína.
Komentovaná vycházka přiblíží místa a příběhy spojené s životem polské menšiny na Ostravsku v období bouřlivého rozmachu ostravského průmyslu, ale také v dobách nejstarší historie města. Provází Tomáš Majliš.
Historie 20. století je častým zdrojem napětí mezi Putinovým Ruskem a jeho sousedy. Spolu se sporem o pomník maršála Koněva v pražských Dejvicích nebo o hodnocení invaze v roce 1968 toto téma proniklo i do české debaty. Používá Rusko dějiny jako zbraň? Hlavním hostem diskuse bude polský historik Łukasz Adamski, expert na dějiny východní Evropy ve 20. století a zástupce ředitele Centra pro polsko-ruský dialog a porozumění, které se – alespoň podle původního zadání – mělo zabývat dialogem mezi polskými a ruskými historiky o složitých otázkách společné minulosti. Adamskému je ovšem už od roku 2018 odepírána možnost vstupu na území Ruské federace s odkazem na „ohrožení bezpečnosti státu”.
Kapela ze Slezska byla založena počátkem roku 2014. Rozsáhlé, převážně instrumentální skladby jsou plné těžkých, téměř post-metalových fragmentů, kontrastujících s jemnými, melodickými pasážemi. Ohromující atmosféru lhostejnosti může kdykoli přerušit pozitivní paprsek podzimního slunce. Prostřednictvím expresivní transformace obrazů emocí, zážitků a myšlenek vytváří hudba November Might Be Fine svůj rozhodně osobní charakter a jedinečný zvuk. V roce 2017 vydala kapela svou debutovou desku s názvem „South“.
Komentovaná vyjížďka krajem, který byl dlouhá staletí součástí těšínského knížectví. Během cesty do Polského Těšína se v Slezské Ostravě, Orlové a Karviné seznámíte s příběhy spojené s historií školství, kultury, náboženství, průmyslu či správy tohoto specifického území. V samotném Těšíně se uskuteční prohlídka města a jeho Zámeckého vrchu, který byl sídlem těšínských knížat. Provází Tomáš Majliš.
Vstupenky fyzicky k zakoupení v Centru PANT.
Výstava se snaží zachytit hranici mezi uměním a vandalismem v ulicích polských měst, zkoumá a dokumentuje jak nelegální, tak oficiální muraly vzniklé ve spolupráci umělců s místními samosprávami nebo jinými kulturními institucemi. Návštěvníky výstavy tak čeká nevšední putování do Wrocławi, Poznaně, Lodže, Varšavy a Krakova.
Výstava prezentuje nové veřejné stavby pro kulturní účely – muzea, kulturní centra či koncertní sály se špičkovou akustikou, které vyrostly v Polsku v posledních letech.
Jsou to budovy, které spojuje nejen kulturní účel, ale jsou také výrazem mimořádné proměny polských měst. Jejich vznik nastolil otázku, jak co nejpřirozeněji začleňovat do městského prostoru moderní architekturu, aniž by narušovala stávající charakter města. Podobnou otázku si kladou i architekti mnoha dalších evropských měst, včetně těch českých.
Putovní výstava k 230. výročí přijetí Ústavy 3. května se tentokrát představí v Ostravě.
V dobách, kdy v Evropě převládal absolutismus, se Polsko-litevská unie odlišovala svým důrazem na občanskou svobodu a participaci. Výsledkem téměř čtyř století evoluce této velké raně novověké republiky byla první moderní ústava v Evropě. Výstava, která vznikla k 230. výročí této historické události, přibližuje příběh Republiky dvou národů. Ukazuje tento příběh jako významnou součást svébytné identity tohoto regionu, kterou nedokázala narušit ani následující dvě století cizího útlaku. Zároveň je výstava i pozváním na místa, jež jsou s tímto příběhem spjata.
Autor koncepce: Jan Květina (Historický ústav AV ČR)
Státní fond pro rehabilitaci zdravotně postižených osob v Katovicích, Vás zve na výstavu prací 19. národní výtvarné soutěže „Umění zdravotně postižených“. Letošním tématem soutěže je „Co miluji“. Autory prací jsou zdravotně postižení lidé, kteří navštěvují workshopy ergoterapie, komunitní domovy nebo pobývají v domovech pro seniory. Vytvářejí svá díla s vášní a nasazením, ukazují, co je jim nejbližší a čeho si nejvíce váží a milují.
Barevnou a různorodou expozici tvoří fotografie, obrazy, grafiky, kresby a látky vytvořené různými technikami.
Ponořte se do oceánu, projděte antickým labyrintem, poznejte lidský mozek nebo prozkoumejte tajemství hub. Stačí zalistovat jednou z knih pro nejmladší čtenáře od těch nejlepších polských autorů a autorek. Věnují se designu, vesmíru, architektuře, národním parkům, včelám, hudbě, stromům nebo lidským vynálezům. Spojují je krásné ilustrace a originální obsah, který nenudí ani rodiče! Děti se mohou zúčastnit soutěže o knižní ceny.
Mléčný bar Naproti bude po celou dobu festivalu nabízet polské speciality.
V kavárně SHOTHOUSE se po celou dobu festivalu můžete těšit na drinky založené na typické polské Zubrowce v teplé i studené variantě.